Po dvaceti letech v zahraničí jsem se vrátil domů, abych zjistil, že má rodina už není taková, jakou jsem si ji pamatoval. Můj zeť Tomáš, poháněný chamtivostí, rozdmýchal napětí, které vyvrcholilo po narozeninách mé vnučky Klárky. Tato zkušenost mě donutila přehodnotit, co vlastně znamená rodina a jak moc nás mohou peníze změnit.
Ležím na posteli v malém bytě, děti spí a já přemýšlím, jestli má ještě cenu bojovat. Zradil mě muž, přišla jsem o práci a dluhy se kupí. Ale i když už nevidím světlo na konci tunelu, něco mě nutí vstát a zkusit to znovu.
Jmenuji se Jana a celý život jsem bojovala s pocitem, že musím svého syna chránit před vším zlým. Když jsem se po škole ocitla bez práce a s malým dítětem, rodiče mě přesvědčili, že mám zůstat doma. Teď, když je Honzovi osmnáct, stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života – pustit ho konečně do světa.
Před třiceti lety jsem byla matkou na plný úvazek, která obětovala všechno pro svých pět dětí. Dnes, když jsem stará a potřebuju pomoc, se ode mě všichni odvrátili. Přemýšlím, kde se stala chyba a jestli je možné najít cestu zpět.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že jedno ráno najdu svou dceru Markétu plakat u mého okna. Je jí 38, je svobodná a právě mi přiznala, že touží po dítěti, i když nemá partnera. Tato chvíle nás obě postavila před otázky, na které jsme nebyly připravené, a otevřela staré rodinné rány i nové možnosti.
Celý život jsem žil ve stínu otcovy lhostejnosti. Teď, když se objevil na prahu mého bytu a prosí mě o odpuštění, nevím, jestli to dokážu. Je možné překonat roky bolesti a najít v sobě sílu odpustit?
Jmenuji se Klára a už dva roky žiji s Petrem, kterého jeho matka považuje za střed svého vesmíru. Každý náš krok, každé rozhodnutí, dokonce i naše hádky, se okamžitě dostávají k jeho mamince, která nikdy neváhá zasáhnout. Cítím se uvězněná mezi láskou k Petrovi a jeho neschopností postavit se za mě, což mě pomalu ničí.
Jsem Petr, obyčejný muž z Olomouce, který si myslel, že má život pod kontrolou. Všechno se změnilo, když si můj mladší bratr vzal Kláru – ženu, která mi převrátila svět vzhůru nohama. Tohle je příběh o touze, zradě a o tom, jak snadno se může rozpadnout i to nejpevnější manželství.
Jmenuji se Marie a už třetí rok žiji v domě svého syna a jeho rodiny na okraji Brna. Každý den bojuji s pocitem, že jsem jen služka, a přitom toužím po uznání a respektu. Můj příběh je o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi pomocí rodině a zachováním vlastní důstojnosti.
Jmenuji se Petra a žiju v malém bytě na pražském sídlišti se svým mužem Tomášem a dvěma dětmi. Moje tchyně, paní Věra, neustále vypráví, jak moc jí chybí vnoučata, ale když ji potřebujeme, vždycky má nějakou výmluvu. Tahle situace mě užírá a nutí mě přemýšlet, co je vlastně pravda a co jen prázdná slova.
Jednoho rána jsem se probudila do vůně čerstvé kávy a smažených vajec, které pro mě připravoval můj manžel Petr. V tu chvíli vstoupila do kuchyně jeho matka, paní Novotná, a její reakce spustila lavinu rodinných konfliktů, které změnily náš život. Tento příběh je o tom, jak jedno obyčejné ráno odhalilo hluboké předsudky a donutilo nás postavit se za vlastní štěstí.
Jmenuji se Klára a nikdy bych nevěřila, že se mi život takhle převrátí naruby. Můj manžel Petr se na poslední chvíli rozhodl, že místo společného nového začátku zůstane bydlet u své matky. Teď stojím před otázkou, jestli bojovat za naše manželství, nebo najít sílu jít dál sama.
