Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, jak rychle se může život obrátit vzhůru nohama. Když jsme s manželem přišli o práci a hrozila nám exekuce, zůstala jsem sama s dětmi a pocitem naprosté bezmoci. Právě v těch nejtemnějších chvílích jsem však objevila sílu víry, která nás nakonec zachránila.
Jmenuji se Tereza a od chvíle, kdy se máma znovu vdala, se můj život obrátil naruby. Její nový muž, pan Novotný, mi neustále dává najevo, že už do této rodiny nepatřím a že bych si měla začít žít po svém. Jeho slova mě bolí, ale zároveň mě nutí přemýšlet, co vlastně znamená domov a rodina.
Všechno začalo tím, že jsem se rozhodla uspořádat velkou oslavu pro mého manžela Petra. Během příprav se mi všechno začalo hroutit pod rukama a já jsem musela hledat sílu tam, kde jsem ji už dlouho nehledala – v modlitbě. Ten den mi změnil pohled na rodinu, víru i samu sebe.
Dostali jsme s Naďou dům po babičce od mámy, ale místo svobody přišla kontrola a výčitky. Máma nám neustále vyhrožovala, že nás vyhodí, pokud se jí něco nebude líbit. Nakonec jsme změnili zámky a čekali na bouři, která musela přijít.
Jmenuji se Haňule a myslela jsem si, že jsem v Ondřejovi našla svou životní lásku. Všechno se ale změnilo, když jsem zjistila, že jeho sliby o společné budoucnosti byly jen prázdná slova. Rozhodla jsem se, že už nebudu mlčet, a odhalila jsem pravdu nejen sobě, ale i všem kolem nás.
Od prvního dne, kdy jsem vstoupila do rodiny svého manžela, jsem cítila, že nejsem vítaná. Moje tchyně, paní Novotná, mi dávala najevo, že pro jejího syna nejsem dost dobrá, a já se musela rozhodnout, jestli budu bojovat nebo uteču. Díky víře a modlitbě jsem našla sílu nejen přežít, ale i změnit vztahy kolem sebe.
Jmenuji se Ivana a celý život jsem se snažila být dobrou matkou. Když se moje dcera Tereza rozhodla odejít od svého muže, stála jsem při ní, ale její rozhodnutí mě postavilo před těžkou volbu. Teď stojím na rozcestí mezi mateřskou láskou a vlastním přesvědčením.
Jmenuji se Klára a právě teď sedím v kuchyni, kde se rozhoduje o osudu naší rodiny. Moje tchyně, paní Věra, oznámila, že prodá dům, ve kterém jsme společně žili, a tím rozvířila staré i nové konflikty. Všechno, co jsem si myslela, že drží naši rodinu pohromadě, se začíná rozpadat.
Jmenuji se Karolína a vyrůstala jsem v domě, kde bylo všechno dokonalé – až na svobodu. Můj život byl řízený do posledního detailu mojí matkou, která mě milovala, ale dusila. Po letech tichého vzdoru přišel výbuch, který změnil náš vztah navždy.
V osmapadesáti jsem si myslela, že už mě v životě nic nepřekvapí. Pak jsem potkala Karla a zamilovala se, ale moje dcera Lucie mi nevěří a bojí se, že mě Karel jen využívá. Musím bojovat za svou lásku a přesvědčit rodinu, že i v mém věku má srdce právo znovu rozkvést.
Jsem babička, která jako jediná vidí, jak má vnučka trpí pod tlakem své matky. Sleduji, jak se z hudby stává nástroj bolesti místo radosti. Bojuji s pocitem bezmoci a hledám odvahu zasáhnout.
Od prvního dne, kdy jsem vstoupila do rodiny svého manžela, jsem cítila, že sem nepatřím. Neustálé napětí s tchyní mě ničilo, ale víra a modlitba mi pomohly najít sílu a získat respekt mého muže. Dnes vím, že i v největší bouři lze najít klid, pokud člověk věří a nevzdává se.
