Celý život jsem žila pro ostatní, nikdy pro sebe. Teprve teď, když mi je devětapadesát, jsem se naučila říkat ne a začala konečně žít podle sebe. Tento příběh je o tom, jak těžké je vymanit se z role obětavé matky a manželky v české rodině – a jak osvobozující to nakonec může být.
Celý život jsem věřila, že naše manželství s Karlem je pevné jako skála. Když se ale po třiceti letech všechno rozpadlo, musela jsem čelit pravdě o sobě i o svých snech. Dnes už vím, že i když ztratíte všechno, můžete znovu začít žít.
Jmenuji se Ivana a žiju v Praze. Můj život se obrátil vzhůru nohama ve chvíli, kdy mi sousedé prozradili, že mě můj manžel Petr podvádí. Toto je příběh o zradě, bolesti, ale i o síle, kterou jsem v sobě objevila, když jsem zůstala sama.
Jednoho rána jsem našla dopis od manžela, ve kterém mi oznámil, že chce rozvod. Ten okamžik mi převrátil život naruby a donutil mě čelit pravdě, kterou jsem dlouho nechtěla vidět. Vyprávím svůj příběh o bolesti, odvaze a cestě k vlastní síle.
Na své šedesáté narozeniny jsem místo očekávaného překvapení dostala od manžela rozvodové papíry. V ten moment se mi zhroutil svět a musela jsem čelit nejen samotě, ale i otázce, kdo vlastně jsem po tolika letech manželství. Příběh o zradě, hledání sebe sama a odvaze začít znovu.
Jmenuji se Alena a v sedmdesáti letech jsem si uvědomila, že jsem celý život žila pro druhé – pro manžela, děti, rodiče. Teď, když jsem zůstala sama, mě tíží deprese a pocit promarněného času. Rozhodla jsem se ale, že ještě není pozdě začít žít pro sebe a hledat vlastní štěstí.
Po pětadvaceti letech manželství jsem konečně našla odvahu říct svému muži pravdu o tom, co vím a co cítím. Celou dekádu jsem předstírala, že je všechno v pořádku, jen abych zachovala rodinu pohromadě. Teď už ale vím, že mám právo na vlastní štěstí, i když mě to stojí všechno, co jsem dosud znala.
Jmenuji se Marie a právě dnes, v den mých šedesátých narozenin, se mi život obrátil vzhůru nohama. Místo oslav jsem čelila výčitkám, nepochopení a starým ranám, které jsem si myslela, že už jsou dávno zahojené. Přesto věřím, že nikdy není pozdě začít znovu a žít podle sebe, i když to znamená postavit se vlastní rodině.
