Jmenuji se Jana a celý život mě pronásleduje stín rodinné zahrady, která je pro mou maminku symbolem tradice, ale pro mě spíš břemenem. Každé jaro se mezi námi rozhořívá stejný spor: ona chce sázet, já toužím po klidu. Tento příběh je o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi vlastními sny a očekáváním těch, které milujeme.
Jmenuji se Jana a celý život jsem bojovala o kousek vlastního prostoru, kde bych mohla něco vypěstovat. Můj muž Petr nikdy nechápal, proč se tolik dřu na zahradě, když bychom mohli mít jen trávník a klid. Ale pro mě je zahrada víc než jen práce – je to místo, kde hledám smysl, klid i vzpomínky na dětství.
Od dětství jsem milovala květiny, ale máma mi nikdy nerozuměla. Její tvrdohlavost a nepochopení mě nutilo bojovat za své sny i za cenu rodinných konfliktů. Nakonec jsem musela najít odvahu postavit se jí a rozhodnout se, co je pro mě v životě opravdu důležité.
