Jsem Alena, matka dvou dětí z pražského sídliště, a vyprávím o večeru, kdy jsem neměla co dát svým dětem k večeři. Příběh je o každodenním boji, studu a o tom, kam až sahá mateřská láska. Možná se v mém tichém pláči pozná i někdo další, kdo někdy musel sledovat, jak jeho děti usínají s prázdným žaludkem.
Můj život se zhroutil, když jsem po mateřské dovolené přišla o práci a zůstala sama s malým synem. Nejvíc mě bolelo, že moje vlastní máma, jeho babička, opakovala, že dítě je jen přítěž. V tomto příběhu popisuji svůj vnitřní boj, rodinné konflikty a hledání naděje v české realitě.
Jmenuji se Alena a celý život jsem dřela, abych uživila své dvě dcery, Kláru a Markétu. Peníze byly vždycky problém, ale teprve nedávno jsem zjistila, že největší dluh mám v lásce a pochopení. To, co jsem objevila, mi změnilo pohled na rodinu i samu sebe.
Jmenuji se Lenka a nikdy bych nevěřila, jak rychle se může život zhroutit. Po smrti mého manžela jsem zůstala sama se dvěma dětmi, bez práce a s hrozbou exekuce nad hlavou. Tento příběh je o tom, jak jsem se musela rozhodnout, jestli budu čekat na zázrak, nebo začnu bojovat – i když jsem už skoro neměla sílu.
Jmenuji se Jana a nikdy jsem si nemyslela, že budu muset převzít odpovědnost za děti svého bratra. Když jsem zjistila, jak moc trpí, musela jsem se postavit nejen jemu, ale i vlastní minulosti. Tento příběh je o odvaze, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je někdy najít cestu zpět k lásce.
