Jmenuji se Zuzana a letošní Vánoce se mi vryly do paměti jako nejbolestivější období mého života. Snažila jsem se udělat radost svému synovi Markovi i nevlastní dceři Katce, ale místo štěstí přišlo nepochopení a rozkol. Příběh o tom, jak jeden nešťastně zvolený dárek dokáže otevřít staré rány a rozdělit rodinu.
Celý život jsem zasvětila výchově svého syna Tomáše, sama a s láskou. Když jsem pozvala jeho bývalou ženu Janu na návštěvu, netušila jsem, že tím roztrhám naši rodinu. Teď se dívám na svého syna a přemýšlím, jestli se ještě někdy dokážeme najít.
Jmenuji se Maruška a nikdy bych nevěřila, že se ve vlastním bytě budu cítit jako cizinec. Moje tchyně, paní Libuše, si postupně odnesla téměř vše, co jsme s manželem Petrem měli – dokonce i rychlovarnou konvici. Tohle je příběh o tom, jak jsem se rozhodla bojovat za svůj domov, sebeúctu a rodinu.
Jmenuji se Ivana a nikdy by mě nenapadlo, že láska k jednomu muži přinese tolik slz do mého života. Po sloučení našich rodin s Markem se vztahy mezi mým synem Davidem a Markovou dcerou Lenkou vyhrotily natolik, že jsme museli učinit bolestné rozhodnutí. Poslali jsme Davida k mým rodičům na vesnici, což místo smíření přineslo nové rány a otázky, zda jsme vůbec udělali správně.
Jmenuji se Marie a je mi 68 let. Po smrti manžela jsem zůstala sama v malém bytě na pražském sídlišti a když jsem poprosila své děti, zda bych mohla bydlet s nimi, odmítly mě. Každý den bojuji s pocitem samoty a přemýšlím, co ještě mohu udělat, abych nebyla jen stínem ve vlastním životě.
Kdysi jsme si se Zuzkou byly nejbližší, ale teď mezi námi vyrostla zeď mlčení. Ve snaze ji chránit jsem udělala chyby, které nás od sebe ještě více vzdálily. Teď se bojím, že jsem svým strachem zničila to nejcennější – naši důvěru.
Jmenuji se Ludmila a toto je příběh o tom, jak jsem svými vlastními touhami a strachy málem přišla o syna a snachu. Roky jsem tlačila na syna Tomáše a jeho ženu Andreu, aby mi dali vnouče, aniž bych si uvědomovala, kolik bolesti jim tím způsobuji. Teprve když jsem zůstala sama, pochopila jsem svou chybu a vydala se na cestu pokání.
Jmenuji se Ivana a nikdy by mě nenapadlo, že se jednou budu bát otevřít lednici ve vlastním bytě. Můj muž, Petr, se mnou přestal mluvit o všedních věcech a začal mi psát seznamy výdajů, které mám uhradit. Tohle je příběh o tom, jak se láska může proměnit v chladný součet dluhů a jak těžké je najít cestu zpět, když už mezi námi není nic než prázdné účtenky.
Jmenuji se Klára a vyprávím příběh o tom, jak se moje nejlepší kamarádka Jana po narození svého dítěte změnila k nepoznání. Naše přátelství bylo najednou plné napětí, nepochopení a bolesti, protože jsem ji ztrácela do světa mateřství, kterému jsem sama nerozuměla. Tento příběh je o zkoušce našeho vztahu, o pocitu bezmoci i o naději, že opravdové přátelství vydrží i ty nejtěžší chvíle.
Jednoho deštivého nedělního odpoledne jsem se ocitla v pasti mezi upřímností a rodinnou loajalitou, když mi tchyně předala luxusní dárek, který mě vůbec nepotěšil. V příběhu popisuji své vnitřní boje, napětí mezi mnou a manželem i dramatické vyústění, kdy jsem se rozhodla říct pravdu. Nakonec přemýšlím, jestli upřímnost v rodině opravdu stojí za to.
Jmenuji se Magdaléna a můj život se obrátil naruby, když jsem si uvědomila, že žiji v toxickém vztahu s mužem, který mě ničil. Dlouhé roky jsem bojovala s pocitem viny, vyčerpáním a beznadějí, než jsem našla odvahu postavit se sama za sebe. Toto je můj příběh o cestě z temnoty do světla, o boji za vlastní důstojnost a naději.
Jmenuji se Lucie a tohle je příběh o mém životě v rodině mého manžela, kde jsem roky mlčela, snášela a obětovala samu sebe pro klid v domě. Čelila jsem tchynině kontrole, manželově lhostejnosti a vlastnímu strachu, že ztratím samu sebe. Dnes v noci jsem se rozhodla, že už mlčet nebudu – zítra řeknu všechno.
