Jednoho deštivého večera jsem stál před dveřmi bytu své bývalé ženy a v ruce svíral kytici, kterou jsem koupil ve spěchu na rohu náměstí. V hlavě mi vířily vzpomínky na naši společnou minulost, na syna, kterého jsem opustil, i na mladou ženu, se kterou jsem si myslel, že začnu nový život. Teď stojím na rozcestí a nevím, jestli mám sílu napravit chyby, které jsem způsobil.
Jmenuji se Karel a celý život jsem utíkal před odpovědností otce. Po tragické nehodě mé dcery Kláry jsem byl nucen čelit vlastnímu selhání a pokusit se napravit vztah, který jsem roky zanedbával. Tento příběh je o vině, odpuštění a o tom, jak těžké je získat zpět důvěru těch, které jsme nejvíc zklamali.
Jmenuji se František a nikdy bych nevěřil, že jednoho dne budu muset vyhodit vlastního syna i jeho těhotnou ženu z domu. Všechno se to stalo během jediného večera, kdy jsem přišel domů a našel svou dceru Terezu v slzách. Ten večer změnil naši rodinu navždy a donutil mě přehodnotit, co to znamená být otcem.
Jmenuji se Tomáš a celý život jsem hledal odpověď na otázku, co vlastně znamená být otcem. Můj biologický otec, Petr, byl úspěšný podnikatel, který byl doma jen zřídka, a nakonec naši rodinu opustil. Teprve až s příchodem nového muže do života mé mámy – pana učitele Karla – jsem pochopil, že otcovství není o krvi, ale o lásce, obětech a každodenní přítomnosti.
