Vrátila jsem se z porodnice s naší dcerou a místo radosti mě doma čekal chaos a partner, který nebyl připravený na rodičovství. Cítím se zrazená, osamělá a zahlcená starostmi. Ptám se sama sebe, jestli je možné vybudovat rodinu, když se základy hroutí už na prvním kroku.
Vždycky jsem slyšela, že bez muže nejsem úplná. Rodina mě tlačila do svatby s Petrem, ale já toužila po něčem jiném – stát se mámou. Když už jsem byla na dně, rozhodla jsem se vzít osud do vlastních rukou a změnit svůj život navždy.
Můj manžel Petr jednoho rána odešel na služební cestu a už se nikdy nevrátil. Nejprve jsem si myslela, že se stalo něco nečekaného, ale pravda, která vyšla najevo, byla mnohem horší, než jsem si dokázala představit. Tento příběh je o zradě, osamělosti a hledání síly začít znovu.
Jmenuji se Ivan a celý život jsem hledal své místo. Po letech v pěstounských rodinách a nekonečných zklamáních jsem konečně našel lidi, kteří mě přijali takového, jaký jsem. Ale cesta k tomu byla plná bolesti, strachu a těžkých rozhodnutí.
Jmenuji se Klára a vyprávím příběh o tom, jak se moje nejlepší kamarádka Jana po narození svého dítěte změnila k nepoznání. Naše přátelství bylo najednou plné napětí, nepochopení a bolesti, protože jsem ji ztrácela do světa mateřství, kterému jsem sama nerozuměla. Tento příběh je o zkoušce našeho vztahu, o pocitu bezmoci i o naději, že opravdové přátelství vydrží i ty nejtěžší chvíle.
Jmenuji se Anna a nikdy nezapomenu na ten den, kdy mi lékař oznámil, že možná nikdy nebudu mít děti. Tato zpověď je o mé osamělé cestě za snem stát se matkou, o boji s předsudky, nepochopením rodiny i společnosti a o odvaze jít na umělé oplodnění bez partnera. Všechno jsem vsadila na jednu kartu – své úspory, srdce i poslední zbytky naděje.
Všichni mi záviděli, že mám dokonalého kluka, ale nikdo neviděl, co se děje za zavřenými dveřmi. Když mi Petr oznámil, že potřebuje být sám, zhroutil se mi svět a já musela čelit pravdě o našem vztahu i sobě samé. Příběh o tom, jak těžké je přiznat si, že někdy ani láska nestačí.
V den své svatby jsem zůstala sama, protože mého ženicha, Petra, odvezli do nemocnice. Přesto jsem se rozhodla pokračovat v oslavě, abych ukázala sílu lásky a rodiny. Tento den mi navždy změnil život a přinutil mě přemýšlet o tom, co je v životě opravdu důležité.
Jsem Petr a už několik let žiji se svou stárnoucí matkou v našem starém bytě na pražském Žižkově. Každý den bojuji s pocitem, že mi život utíká mezi prsty, zatímco se snažím být oporou ženě, která mě kdysi učila, jak být silný. Přestože ji miluji, cítím se uvězněný a zoufale toužím po změně, ale nevím, jestli mám právo odejít.
Příběh ženy, která po třiceti letech manželství čelí nečekanému konci vztahu. Popisuji svůj šok, bolest i zoufalství, když mi manžel oznámil, že chce začít nový život. Sdílím své vnitřní boje, rodinné konflikty i cestu k nalezení vlastní hodnoty.
Kdysi jsem byla středem každé oslavy, dnes na své narozeniny sedím sama v kuchyni a čekám na zprávu, která nepřijde. Moje rodina se rozpadla kvůli starým křivdám a přátelé se rozprchli do svých životů, zatímco já zůstala v malém městě s pocitem, že už nikoho nezajímám. Vyprávím svůj příběh o ztrátě, tichu a touze po blízkosti, kterou možná znáte i vy.
Jmenuji se Jana a vyprávím svůj příběh o tom, jak jsem v Ostravě musela čelit rodinným očekáváním, chudobě a osamělosti. Sama jsem vychovávala syna, zatímco mě opustili ti, od kterých jsem čekala lásku a podporu. Toto je moje zpověď a tichý výkřik pro všechny, kdo se cítí sami proti světu.
