Jmenuji se Nora a jedno rozhodnutí – převod bytu na mou vnučku Kláru – roztrhlo naši rodinu na kusy. Moje dcera Martina se mnou od té doby nemluví a já každý den přemýšlím, jestli jsem udělala správně. V tomto příběhu popisuji bolest, výčitky i naději, že jednou najdeme cestu zpět k sobě.
Jsem Eva, svobodná matka, která se snaží zvládnout péči o svou dceru i stárnoucího nevlastního otce Karla, žijícího sám na rozpadající se chalupě v zapadlé vesnici. Když jsem navrhla domov důchodců, narazila jsem na odpor a slzy, ale nakonec jsme společně našli nečekané a dojemné řešení. Příběh o vině, lásce a odvaze změnit život nejen sobě, ale i těm, které milujeme.
Jmenuji se Božena a v sedmdesáti letech se cítím být sama, odstrčená a jako přítěž pro svou jedinou dceru. V tomto příběhu popisuji své každodenní boje s osamělostí, vnitřními pochybnostmi a touhou po blízkosti rodiny. Sdílím své myšlenky, vzpomínky i bolestné rozhovory, které mě přivedly až sem – k otázce, zda má člověk právo chtít být milován, i když už není mladý.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní syn svede do pasti. Když jeho žena Lucie otěhotněla a on odjel na služební cestu, zůstala jsem s ní sama v našem bytě a začala odhalovat jejich skutečné úmysly. Musela jsem se rozhodnout, jestli budu dál obětí, nebo vezmu svůj život zpět do vlastních rukou.
Jsem Jana a s manželem jsme celý život šetřili, abychom našemu synovi Petrovi dali dobrý příklad. Teď ale sledujeme, jak on a jeho žena Lucie rozhazují peníze za zbytečnosti a stěžují si, že si nikdy nekoupí vlastní byt. Cítím smutek, vinu i vztek – a ptám se sama sebe, kde jsme jako rodiče selhali.
Jmenuji se Marie Novotná a nikdy bych nevěřila, že budu stát před dveřmi bytu své bývalé snachy a prosit ji, abych mohla vidět svá vnoučata. Můj syn Tomáš zničil naši rodinu kvůli krátké zaslepenosti, a já se musela rozhodnout, na čí stranu se postavit. V srdci cítím bolest i úlevu – bolest z Tomášovy zrady, úlevu z toho, že jeho bývalá žena Jana našla sílu začít znovu.
Jsem Marie a celý život jsem se snažila být dobrou matkou. Po rozvodu jsem vychovávala syna sama a doufala, že jednou bude mít lepší život než já. Teď mi ale říká, že ničím jeho rodinu, protože jsem si dovolila říct jeho ženě, aby aspoň umyla nádobí.
Po rozvodu jsem se s šestiletou dcerou musela vrátit do bytu své matky. Ta však odmítá vyhodit cokoliv z minulosti, a náš život se tak odehrává mezi hromadami nepotřebných věcí. Každý den bojuji s pocitem bezmoci a hledám cestu, jak ochránit svou dceru i sebe před dusivou atmosférou domova.
Jmenuji se Alena a v tichu svého bytu na pražském sídlišti se snažím najít smysl v osamělosti, která mě obklopuje po odchodu do důchodu. Dříve jsem žila pro své děti, ale teď, když mi volají jen kvůli dědictví, cítím, jak se mezi námi rozprostírá propast. Přemýšlím, jestli rodinná pouta vydrží zkoušku času a vzdálenosti, nebo jestli je ticho silnější než láska.
Jmenuji se Jana a právě jsem zaslechla rozhovor své dcery a zetě, který mi změnil život. Celý život jsem se snažila být pro rodinu oporou, ale teď stojím před otázkou, zda pro ně už nejsem jen přítěží. Příběh o zradě, naději a hledání vlastního místa v rodině i ve světě.
Jsem Petr a po rozvodu svých rodičů jsem vzal maminku k nám domů, protože byla na dně. Moje žena Jana to dlouho snášela, ale teď mi řekla, že už to není náš domov. Stojím mezi dvěma ženami, které miluji, a nevím, jak dál.
Jsem Marie a stala jsem se babičkou, ale místo radosti cítím smutek a vyčerpání. Moje rodina mě bere jako samozřejmost a nikdo se mě neptá, co vlastně chci já. Sdílím svůj příběh, protože věřím, že nejsem jediná, kdo se cítí jako neplacená chůva místo milované babičky.
