Jmenuji se Alena a nikdy bych nevěřila, že se naše rodina rozpadne kvůli jednomu starému domu. Když jsem zjistila, že můj syn Petr a jeho žena Jana čekají jen na to, až zemřu, aby získali můj dům, zlomilo mi to srdce. Teď stojím před otázkou, jestli je rodina opravdu víc než majetek.
Vždycky jsem si myslela, že společné bydlení s rodiči mého manžela zvládnu. Po smrti tchyně se ale všechno změnilo a vztahy s tchánem se vyhrotily. Tohle je příběh o tom, jak jsme se pokusili najít cestu zpět k sobě a vytvořit z našeho domu skutečný domov.
Jsem Jana a celý život jsem byla oporou své mladší sestře Lucii. Vždy jsem jí pomáhala, i když ona mou snahu nikdy neocenila. Nedávná událost mě donutila přehodnotit, jestli má smysl dál se obětovat pro někoho, kdo mě bere jako samozřejmost.
Jmenuji se Věra a ve svých dvaašedesáti letech žiji sama v domě, který jsem si celý život budovala. Po zradě manžela a rozvodu jsem se musela postavit na vlastní nohy, ale teď čelím nové hrozbě – vlastní rodině, která čeká na mou smrt, aby získala můj dům. Rozhodla jsem se však, že jim to nedám zadarmo.
Jmenuji se Tereza a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem musela spolknout svou hrdost a požádat našeho bohatého souseda, pana Novotného, o pomoc pro svou nemocnou maminku a mladšího bratra. To, co následovalo, mi navždy změnilo pohled na lidi kolem sebe i na vlastní rodinu. Tento příběh je o tom, jak tenká je hranice mezi zoufalstvím a nadějí a jak nás někdy překvapí ti, od kterých bychom to nejméně čekali.
Jednoho deštivého večera mě manžel Tomáš zamkl před naším bytem, protože jsem se zastala naší dcery Kláry. Vždycky jsem byla ta, která rodinu držela pohromadě, ale teď jsem musela volit mezi rolí matky a manželky. Můžu být obojím, nebo každé rozhodnutí znamená ztrátu?
Jmenuji se Aurora Novotná a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní rodina postaví před soud kvůli dědictví po mém zesnulém manželovi. Vše začalo, když jsem po jeho smrti zůstala sama s nemocnou dcerou a jeho sestra Karolína mi začala vyhrožovat právníky. V tomhle příběhu se ptám: co je v životě důležitější – peníze, nebo rodina?
Ta noc, kdy mě Petr vyhodil na chodbu paneláku, byla bodem zlomu. Vyrůstala jsem v přesvědčení, že rodina je nade vše, ale realita domácího násilí mě donutila přehodnotit celý svůj život. Dnes vím, že odvaha odejít je někdy jedinou cestou ke svobodě.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, jak moc se může vztah s tchyní změnit. Když jsme s Petrem byli na dně, jeho matka Anna nám zavřela dveře před nosem. Dnes, když je ona ta, kdo potřebuje pomoc, stojíme před těžkým rozhodnutím – a já se ptám, kde je hranice mezi povinností a sebeláskou.
Všechno začalo jedním šepotem od sousedky, který mi převrátil život naruby. Musela jsem čelit pravdě o manželově nevěře a bojovat o vlastní důstojnost i budoucnost svých dětí. Toto je můj příběh o zradě, bolesti a hledání síly jít dál.
Ve čtvrtek večer jsem s napětím čekala, jak se rodiče rozhodnou ohledně domu po babičce. Místo spravedlivého rozdělení jsem ale zjistila, že všechno připadne mému bratrovi. Tato nespravedlnost mě zasáhla hluboko a donutila mě přehodnotit vztahy v naší rodině i samu sebe.
Jsem máma pětiletého Matěje a už několik měsíců mě trápí, jestli jsem mu neublížila tím, jak jsem ho pojmenovala. Všude kolem slyším stejné jméno a začínám mít pocit, že můj syn je jen jedním z davu. Píšu svůj příběh, protože doufám, že nejsem jediná, kdo se někdy ptal, jestli jméno může ovlivnit celý život.
