Po smrti otce se naše rodina rozpadala. Máma chtěla spravedlivě rozdělit dědictví, ale já jsem skrývala těhotenství, které by všechno zničilo. Příběh o tajemství, vině a touze po odpuštění.
Jmenuji se Ivana a nikdy bych nevěřila, jak rychle se může rodina změnit v bojiště. Moje švagrová mě obviňuje, že její dcera nemá co jíst, i když za její situaci může její vlastní nevěra a rozhodnutí. Snažím se najít hranici mezi pomocí a zneužíváním důvěry, zatímco moje vlastní rodina se rozpadá pod tíhou napětí.
Všechno se změnilo ve chvíli, kdy mě můj syn, Tomáš, obvinil, že jsem mu vlezla do bytu bez jeho vědomí. Tato událost otevřela staré rány a odhalila pravdy, které jsme si v rodině nikdy neřekli. Příběh o důvěře, generačních konfliktech a o tom, jak snadno se může láska rozpadnout pod tíhou tajemství.
Jmenuji se Zdena, je mi sedmdesát tři let a žiji sama v paneláku na pražském Jižním Městě. Po smrti manžela a odchodu dětí do zahraničí jsem našla smysl v pomoci dětem, které nemají stejné možnosti jako ostatní. Můj příběh je o tom, jak jeden starý tablet a odvaha říct si o pomoc dokážou změnit životy nejen dětem, ale i celé komunitě.
Vždycky jsem slyšela, že bez muže nejsem úplná. Rodina mě tlačila do svatby s Petrem, ale já toužila po něčem jiném – stát se mámou. Když už jsem byla na dně, rozhodla jsem se vzít osud do vlastních rukou a změnit svůj život navždy.
Celý život jsem věřila, že naše manželství s Karlem je pevné jako skála. Když se ale po třiceti letech všechno rozpadlo, musela jsem čelit pravdě o sobě i o svých snech. Dnes už vím, že i když ztratíte všechno, můžete znovu začít žít.
Jmenuji se Martina a vyprávím vám příběh o tom, jak jsem se pokusila ubránit klid našich rodinných oslav před dotěrnými příbuznými. Každý pokus o řešení přinášel nové konflikty, bolest i nečekané odhalení starých křivd. V tomto příběhu vás vezmu do srdce české rodiny, kde tradice, tajemství a odvaha říct ‚dost‘ hrají hlavní roli.
Stála jsem v kuchyni svého syna, když mi jeho žena řekla, že jim překážím v manželství. Nejhorší bylo, že můj syn mlčel a nepostavil se za mě. Celý můj svět se v tu chvíli zhroutil a já musela přehodnotit, co pro mě rodina vlastně znamená.
Po letech práce v Německu jsem se vrátil do rodné vesnice s nadějí na společný život s rodinou. Můj sen o domově se však rozpadl, když mi syn a snacha oznámili, že zůstanou ve městě. Zůstal jsem sám v novém domě a přemýšlel, co vlastně znamená být doma.
Jmenuji se Petra a vdala jsem se za Michala v naději, že společně zvládneme všechno. Když jsem zjistila, že naše nenarozené dítě má vážné zdravotní komplikace, zůstala jsem na všechno sama – manžel i jeho matka mě od sebe odtlačili. Tato zpověď je o bolesti, odvaze a hledání sebe sama v těžkých časech.
Jmenuji se Lucie a vždy jsem toužila po harmonické rodině. Když mě tchyně Marie přijala s otevřenou náručí, byla jsem šťastná, že mám v ní druhou mámu. Ale když jsme se s manželem Petrem začali rozcházet, ukázala mi svou pravou tvář a já pochopila, jak moc jsem podcenila varování vlastní maminky.
Po rozvodu jsem se s dcerou odstěhovala do Německa, abych jí zajistila lepší budoucnost. Po dvaceti letech jsem se vrátila do Čech, ale místo klidu mě čekaly rodinné spory, finanční nejistota a samota. Teď toužím po vlastním domově, ale nevím, jestli mi dcera s manželem pomohou, nebo mě nechají napospas.
