Jmenuji se Klára a celý život jsem se snažila být pro svou rodinu oporou. Jenže když jsme si s manželem Martinem pořídili novou saunu, začalo peklo – příbuzní se k nám začali stahovat jako vosy na med. Nakonec jsme museli vymyslet plán, jak jim ukázat, že naše pohostinnost má své meze.
Jmenuji se Lucie a před třemi lety mě můj manžel Petr opustil, když jsem byla v devátém měsíci těhotenství. Teď se objevil zpět v našem životě a prosí o druhou šanci. Nevím, jestli mu mám odpustit, nebo chránit sebe a naši dceru.
Jmenuji se Ludmila a po čtyřiceti letech manželství jsem se rozhodla odejít od svého muže. Už jsem nemohla dál snášet jeho lhostejnost a neochotu pomáhat v domácnosti. Teď stojím na prahu nové etapy života a přemýšlím, jestli jsem udělala správné rozhodnutí.
Jsem Marie a celý život jsem se snažila být dobrou matkou. Po rozvodu jsem vychovávala syna sama a doufala, že jednou bude mít lepší život než já. Teď mi ale říká, že ničím jeho rodinu, protože jsem si dovolila říct jeho ženě, aby aspoň umyla nádobí.
Šest let jsem pečovala o babičku svého manžela, zatímco tchyně pracovala v zahraničí. Cítím se zrazená a využitá, protože jsem byla na všechno sama a nikdo mi nepomohl. Teď stojím na rozcestí a přemýšlím, jestli má smysl dál bojovat za naši rodinu.
Jsem matka, která s manželem zaplatila dceři svatbu snů. Místo vděku jsem však dostala jen výčitky, že jsme jí dali malý svatební dar. Tento příběh je o bolesti, nepochopení a otázce, kde se stala chyba.
Od prvního dne jsem věděla, že pro rodiče mého manžela nikdy nebudu tou pravou. Jejich srdce zůstalo u jeho bývalé ženy, zatímco já jsem bojovala o místo v jejich rodině i o vlastní štěstí. Přesto jsem se nevzdala a hledala cestu, jak udržet naši rodinu pohromadě navzdory všem překážkám.
Jsem Jana a můj život se obrátil naruby v jediném okamžiku. S Petrem jsme měli všechno naplánované, ale nehoda nám vzala jistoty i sny. Teď stojím před otázkou, jestli má smysl bojovat dál, když se všechno, co jsme budovali, rozpadlo.
Začínám svůj příběh v okamžiku, kdy se mi rozpadá vztah s Robertem, mou první velkou láskou. Postupně procházím dalšími vztahy s Natálií a Zuzanou, které mě učí, že láska není vždy navždy, ale každá má svůj smysl. Nakonec se učím odpouštět sobě i ostatním a přemýšlet, co vlastně znamená milovat a pustit.
Celý život jsem se snažila být dobrou snachou, i když jsem nikdy nebyla přijata do rodiny mého muže tak, jak bych si přála. Po smrti tchyně jsem objevila dopis, který mi otevřel oči a donutil mě přehodnotit celý náš vztah. Teď se ptám sama sebe, jestli má smysl snažit se být někým, kým nás druzí nikdy nebudou chtít vidět.
Celý život jsem byla ta, která ustupuje, naslouchá a drží rodinu pohromadě, zatímco mé vlastní sny a potřeby zůstávaly nevyslovené. Jednoho večera jsem však zaslechla své jméno pronesené jako pouhou poznámku v rozhovoru, který se mě přímo týkal – a v tu chvíli jsem pochopila, že už dál nechci být jen tichým stínem. Toto je příběh o tom, jak jsem se naučila říct dost a začala bojovat o své místo nejen u rodinného stolu, ale i ve vlastním životě.
Jmenuji se Karolína a vyprávím svůj příběh o boji s rakovinou, o strachu, bolesti i naději, kterou mi dávala víra a podpora mého manžela Tomáše. Popisuji, jak se mi svět rozpadl pod rukama, jak jsem se hádala s Bohem i sama se sebou, a jak jsem nakonec našla sílu v rodině a modlitbě. Je to příběh o tom, že i v nejtemnějších chvílích může člověk najít světlo, pokud má pro co žít.
