Jmenuji se Eva a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života. Moje máma mi dává ultimátum: buď budu mít dítě, nebo mě vydědí. V tomto příběhu popisuji bolest, vztek i naději, které mě provázejí v boji za vlastní štěstí.
Jmenuji se Ivana a vyprávím příběh o tom, jak mě vlastní bratr Michal zradil, když odmítl pečovat o naši nemocnou maminku a chtěl prodat její dům. Prošla jsem bolestí, hněvem i zoufalstvím, ale nakonec jsem našla sílu postavit se za mámu i za sebe. Tahle zkušenost mě naučila, že někdy je třeba rodinu chránit i před jejími vlastními členy.
Jmenuji se Alena, je mi 54 let a už několik let se snažím najít rovnováhu mezi láskou ke svému manželovi a hranicemi v našem smíšeném rodině. Každou sobotu se náš byt v Brně promění v bitevní pole, když přijde manželova dcera Petra se svými dětmi. V tom chaosu ztrácím samu sebe a přemýšlím, jestli někdy najdu své místo.
Celý život jsem bojovala o uznání a svobodu v rodině. S manželem jsme roky spláceli hypotéku, ale místo klidu nás čekaly jen další požadavky a konflikty s matkou. Přemýšlím, jestli v Česku vůbec může být člověk šťastný, když mu rodina nedovolí dýchat.
Jmenuji se Klára a vyprávím příběh o tom, jak narození mého syna Tomáška převrátilo můj život naruby a odhalilo bolestivé prázdno v rodinných vztazích. Rodiče mi slíbili podporu, ale když jsem ji nejvíc potřebovala, zůstala jsem sama. Sdílím svůj příběh, abych pochopila, jestli jsem byla naivní, nebo jestli se české rodiny opravdu mění.
Jsem Jana a po narození své vnučky jsem přišla o syna. Dlouhé měsíce jsem nevěděla proč, až mi jednoho dne řekl pravdu, která mě zasáhla až do morku kostí. Toto je můj příběh o bolesti, vině a naději na odpuštění.
Jsem Jana, matka sedmnáctileté Kláry, která mi jednoho večera oznámila, že je těhotná a nechce být matkou. Její slova mě zasáhla jako blesk a naše rodina se ocitla na pokraji rozpadu. V příběhu popisuji bolest, zmatek, hádky i hledání naděje a porozumění v situaci, která změnila naše životy.
Jmenuji se Lenka a poslední rok mého života se točí kolem péče o mou stárnoucí maminku. Každý den bojuji s pocitem viny, vyčerpáním a otázkou, kde je hranice mezi pomocí a vlastním životem. V tomto příběhu sdílím své nejhlubší obavy, rodinné konflikty i okamžiky, kdy jsem se cítila na dně.
Vdala jsem se za Petra v devatenácti letech a věřila, že láska překoná všechno. Život s jeho rodiči mě ale postupně připravil o sebevědomí i právo rozhodovat o vlastním životě. Jednoho dne, když tchyně rozhodla za mě, jsem si sbalila kufry a vrátila se k mámě.
Jmenuji se Marie a po smrti manžela jsem se přestěhovala k synovi do jeho domu v Říčanech. Místo klidného stáří jsem se ocitla v kolotoči domácích prací, hlídání vnoučat a neustálého napětí s nevěstou. Příběh o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi pomocí rodině a zachováním vlastní důstojnosti.
Od chvíle, kdy jsem slyšela, že moje děti nejsou pro tchyni „pravými“ vnoučaty, se mi zhroutil svět. Vždycky jsem věřila, že mě manželova rodina přijímá, ale jedno jediné slovo všechno změnilo. Vyprávím o bolesti, zklamání a boji za důstojnost svých dětí v české rodině.
Jmenuji se Jana a žiji s manželem Petrem, naší dcerou Aničkou a jeho matkou Marií v malém bytě v Brně. Všechno bylo těžké, ale snesitelné, dokud Marie nepřivedla svého nápadníka, Františka, aby s námi bydlel. Toto je příběh o hranicích, rodině a boji za vlastní klid v cizím chaosu.
