Od prvního dne manželství jsme s Markem žili pod jednou střechou s jeho matkou, paní Marií. Každodenní soužití přinášelo napětí, hádky i slzy, ale také nás naučilo, co znamená bojovat za vlastní štěstí. Toto je příběh o tom, jak jsme si museli vybojovat vlastní prostor a důstojnost.
Jsem Jana, manželka a matka dvou dětí. Poslední dobou mám pocit, že se ode mě očekává, že se rozdám do posledního kousku – ať už jde o čas, energii nebo věci, které jsou jen moje. Tahle zpověď je o tom, jak těžké je najít odvahu postavit se za sebe i před vlastní rodinou.
Jmenuji se Alena a celý život jsem žila ve stínu otcovy agrese. Když mě po letech požádal o záchranu života, musela jsem čelit nejtěžšímu rozhodnutí svého života. Sdílím svůj příběh, abych pochopila, jestli je možné odpustit úplně všechno – a jestli máme povinnost pomáhat rodině za každou cenu.
Od chvíle, kdy jsem poznala Petra, jsem věděla, že je výjimečný. Ale jeho dcera z prvního manželství mi obrátila život naruby a postavila mě před otázky, na které jsem nebyla připravená. Můj příběh je o žárlivosti, nejistotě a hledání skutečného spojení.
Ten večer začal jako každý jiný, ale skončil zhroucením mého světa. Po třiceti letech manželství mě Petr opustil kvůli mladší ženě, a když jsem hledala útěchu u svých synů, jejich slova mě dorazila. Je to příběh o zradě, rodinných konfliktech a o tom, zda lze ještě věřit těm nejbližším.
Od dětství jsem se snažila být dokonalou dcerou, jakou si moje maminka přála. Vyrůstala jsem v Praze, kde se láska měřila známkami a dokonalým pořádkem, ale nikdy jsem necítila, že jsem dost dobrá. Teď, když jsem dospělá, mě tíží její očekávání a vlastní pocit selhání.
Jednoho večera mi zavolala dcera a poprosila mě, abych se postarala o vnuka, protože musela nečekaně do nemocnice. Během těch několika dní jsem odhalila rodinná tajemství, která mi zlomila srdce a změnila pohled na vlastní rodinu. Teď se ptám sama sebe, jestli vůbec někdy opravdu známe ty, které milujeme.
V den, kdy jsem přivedla na svět svou dceru Aničku, jsem zároveň přišla o svého manžela Tomáše. Můj život se během několika hodin obrátil naruby a já musela čelit nejen vlastnímu žalu, ale i napjatým vztahům v rodině. Toto je příběh o tom, jak se rodí naděje i bolest ve stejný okamžik a jak těžké je najít sílu jít dál.
Největší bouře mého života začala, když můj manžel začal pochybovat o otcovství naší dcery a požádal o test DNA. V té chvíli jsem se cítila zrazená, osamělá a bezmocná, ale modlitba a víra mi daly sílu bojovat za naši rodinu. Dnes vím, že i v nejhlubším zoufalství lze najít naději a smysl.
Jmenuji se Klára a nikdy bych nevěřila, jak těžké může být požádat o pomoc vlastní rodiče. Stačilo jedno zoufalé volání mámě kvůli únavě z mateřství a najednou se mi celý svět obrátil vzhůru nohama – rodiče se rozhodli nastěhovat k nám do dvoupokojového bytu na celý rok. Teď stojím před rozhodnutím, které může navždy změnit naše rodinné vztahy.
Jmenuji se Ivana a právě prožívám nejbolestivější období svého života. Moje dcera Klára mi vyčítá, že jsme jí s manželem na svatbu dali málo peněz, přestože jsme zaplatili úplně všechno. Cítím se zrazená a ptám se sama sebe, kde jsme jako rodiče udělali chybu.
Jmenuji se Martin a můj život se obrátil naruby, když jsem se stal otcem dřív, než jsem byl připravený. Svatba s Terezou nebyla z lásky, ale z tlaku rodiny a okolí. Každý den hledám odpověď na otázku, jestli je možné najít štěstí v manželství, které vzniklo z povinnosti.
