Jmenuji se Alena a už několik let žiju pod jednou střechou s manželem, jeho bratrem a jeho ženou Lenkou. Každý den se potýkám s frustrací z toho, že Lenka v domácnosti nehne ani prstem, zatímco já se snažím udržet rodinný klid. Příběh vypráví o mém vnitřním boji mezi touhou po spravedlnosti a strachem z rozvratu rodiny.
Jmenuji se Karel a nikdy bych nevěřil, že pomoc vlastní rodině může vést k tolika bolestem a nedorozuměním. Když se moje dcera Jana s manželem Petrem dostali do finančních potíží, s manželkou Evou jsme neváhali a nabídli jim pomoc. Místo vděčnosti ale přišly hádky, slzy a nakonec i otázka, zda je možné milovat a zároveň nechat jít.
Jmenuji se Zuzana a letošní Vánoce se mi vryly do paměti jako nejbolestivější období mého života. Snažila jsem se udělat radost svému synovi Markovi i nevlastní dceři Katce, ale místo štěstí přišlo nepochopení a rozkol. Příběh o tom, jak jeden nešťastně zvolený dárek dokáže otevřít staré rány a rozdělit rodinu.
V den, kdy jsem po pohřbu svého manžela otevřela jeho starý telefon, se mi zhroutil svět. Všechno, co jsem si myslela, že vím o našem manželství, se rozpadlo během několika minut. Teď stojím před otázkou, jestli vůbec někdy někoho doopravdy známe.
Celý život jsem zasvětila výchově svého syna Tomáše, sama a s láskou. Když jsem pozvala jeho bývalou ženu Janu na návštěvu, netušila jsem, že tím roztrhám naši rodinu. Teď se dívám na svého syna a přemýšlím, jestli se ještě někdy dokážeme najít.
Jsem Jana, žena, která se snažila zachránit manželství a rodinu navzdory tajemstvím, tlakům a nespravedlnosti. Moje boj s tchyní, mlčením manžela a vlastními strachy mě přivedl až na pokraj sil – ale také k pravdě o sobě samé. Je možné zvolit sebe, aniž bych přišla o všechno?
Jedno obyčejné praní změnilo celý můj život. V kapse manželovy saka jsem našla účet z hotelu, který se nedal vysvětlit. Od té chvíle jsem musela čelit pravdě, která mě roztrhala na kusy, a rozhodnout se, co vlastně znamená věrnost a odpuštění.
Jmenuji se Maruška a nikdy bych nevěřila, že se ve vlastním bytě budu cítit jako cizinec. Moje tchyně, paní Libuše, si postupně odnesla téměř vše, co jsme s manželem Petrem měli – dokonce i rychlovarnou konvici. Tohle je příběh o tom, jak jsem se rozhodla bojovat za svůj domov, sebeúctu a rodinu.
Můj manžel Petr jednoho rána odešel na služební cestu a už se nikdy nevrátil. Nejprve jsem si myslela, že se stalo něco nečekaného, ale pravda, která vyšla najevo, byla mnohem horší, než jsem si dokázala představit. Tento příběh je o zradě, osamělosti a hledání síly začít znovu.
Můj život se zhroutil, když jsem po mateřské dovolené přišla o práci a zůstala sama s malým synem. Nejvíc mě bolelo, že moje vlastní máma, jeho babička, opakovala, že dítě je jen přítěž. V tomto příběhu popisuji svůj vnitřní boj, rodinné konflikty a hledání naděje v české realitě.
Jmenuji se Ivana a nikdy by mě nenapadlo, že láska k jednomu muži přinese tolik slz do mého života. Po sloučení našich rodin s Markem se vztahy mezi mým synem Davidem a Markovou dcerou Lenkou vyhrotily natolik, že jsme museli učinit bolestné rozhodnutí. Poslali jsme Davida k mým rodičům na vesnici, což místo smíření přineslo nové rány a otázky, zda jsme vůbec udělali správně.
Jedné lednové noci jsem se probudil na urgentním příjmu v Motolské nemocnici, bez jména, bez vzpomínek, jen s bolestí v hlavě a prázdnotou v srdci. Jana, zdravotní sestra, mě vzala pod svá křídla, když mě všichni ostatní považovali za nebezpečného cizince. V její rodině, mezi každodenními hádkami, tajemstvími a českou realitou, jsem pomalu nacházel sám sebe – dokud mě minulost nedohnala a nezměnila vše.
