Jmenuji se Matěj a v patnácti jsem musel čelit nejen rakovině, ale i covidu. Můj příběh se odehrává v nemocnici Motol, kde jsem zažil nejdramatičtější a zároveň nejdojemnější Vánoce svého života. Přestože jsem byl obklopen strachem, bolestí i rodinnými konflikty, nakonec jsem našel sílu v lásce a naději.
Jednoho deštivého večera mi dcera zavolala, že musí do nemocnice a potřebuje, abych se postarala o jejího syna. Myslela jsem si, že znám svou rodinu, ale během těch několika dnů jsem odhalila pravdy, které mi změnily pohled na vlastní dceru i manžela. Teď stojím před otázkou, jestli je lepší chránit rodinné tajemství, nebo říct pravdu a riskovat rozpad všeho, co jsme budovali.
Začalo to obyčejným ránem na autobusové zastávce, kdy jsem si neuvědomil, jak moc jsem se vzdálil své rodině. Když mi dcera volala, že máma skončila v nemocnici a ona sama musela odvést sestřičku k babičce, všechno se ve mně zlomilo. V té chvíli jsem pochopil, jak hluboké následky může mít každodenní lhostejnost a přehlížení těch, které milujeme.
