Jsem máma pětiletého Matěje a už několik měsíců mě trápí, jestli jsem mu neublížila tím, jak jsem ho pojmenovala. Všude kolem slyším stejné jméno a začínám mít pocit, že můj syn je jen jedním z davu. Píšu svůj příběh, protože doufám, že nejsem jediná, kdo se někdy ptal, jestli jméno může ovlivnit celý život.
Od chvíle, kdy jsem slyšela Martinův hlas v telefonu, jsem věděla, že nás čeká další těžký den. Bez podpory našich rodičů jsme museli každý kámen našeho domova položit sami. Toto je příběh o naší vytrvalosti, lásce a hrdosti na to, co jsme dokázali vlastníma rukama.
Můj svět se zhroutil ve chvíli, kdy mi můj syn Matěj řekl, že chce žít s tátou a že mě už nemá rád. V slzách a bolesti se snažím pochopit, kde jsem udělala chybu a jak mám jít dál. Toto je příběh o rozvodu, mateřské lásce a boji o srdce vlastního dítěte.
Jmenuji se Klára a celý můj svět se změnil, když se moje nejlepší kamarádka Jana stala matkou. Najednou jsem měla pocit, že jsem pro ni jen stínem minulosti, zatímco ona se ztrácela v novém světě plném plenek a dětského pláče. Příběh o tom, jak mateřství může prověřit i ta nejpevnější přátelství a jak těžké je najít cestu zpět k sobě.
Jsem Zofie, dcera učitelky a alkoholika, která celý život hledala lásku a přijetí. Můj příběh je plný rodinných konfliktů, zrady i samoty, ale také odvahy postavit se minulosti. Nakonec jsem musela najít sílu odpustit těm, kteří mi nejvíc ublížili – ale je to vůbec možné?
Můj život se zhroutil v jediném okamžiku, když mi manžel oznámil, že odchází za jinou ženou. Zůstala jsem sama se synem, bojovala s každodenními starostmi a hledala sílu začít znovu. Dnes už vím, že i ta největší bolest nás může naučit něco o sobě i o lásce.
Jednoho večera mi manžel řekl něco, co mě zasáhlo víc než cokoliv předtím. Rozhodla jsem se mu ukázat, jak vypadá skutečný život v naší domácnosti, a tím jsem změnila nejen naše vztahy, ale i samu sebe. Příběh o tom, jak každodenní neviditelná práce může rozdělit i spojit rodinu.
Jmenuji se Klára a po rozvodu rodičů jsem zůstala věrná tátovi a jeho rodině. Když si máma po deseti letech vzala nového muže, přivedla do našeho života jeho dceru Lucii, která mi od začátku dává jasně najevo, že mě nemá ráda. Máma mě nutí, abychom byly kamarádky, ale Luciina arogance a neustálé urážky mi lámou srdce i nervy.
Jmenuji se Ivana a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem musela pustit ruku své dvouleté dcery Aničky. V nemocničním pokoji, obklopená sestrami, které tiše zpívaly ‚Prší, prší‘, jsem čelila nejtěžšímu rozhodnutí svého života – darovat Aniččiny orgány jiným dětem. Tento příběh je o bolesti, lásce a odvaze, o které jsem netušila, že ji v sobě mám.
Jsem babička, která se snaží udržet rodinné pouto tím, že svým vnoučatům posílá peníze k narozeninám a Vánocům. Zatímco vnučky mi vždy s radostí děkují, můj nejstarší vnuk Tomáš mlčí a já se cítím zapomenutá. Příběh o tom, jak ticho bolí víc než slova a jak těžké je najít cestu zpět k těm, na kterých nám nejvíc záleží.
Jedním podpisem jsem chtěl pomoci svému bratrovi, ale tím jsem na sebe přivolal všechny jeho problémy. Balancoval jsem mezi rodinnou soudržností a vlastním štěstím, zatímco jsem se zamotával do dluhů, pokut a lží. Nakonec jsem musel pochopit, že i největší láska může člověka zničit.
Jsem Jana a můj syn Michal byl vždycky mým nejlepším přítelem. Ale od chvíle, kdy si našel novou partnerku, se mezi nás vkradlo ticho, které mě bolí víc než cokoliv jiného. Příběh o mateřské lásce, ztrátě a hledání odpovědí na otázku, kdy je čas pustit své dítě do světa.
