Jmenuji se Eliška a narodila jsem se v Brně. Moje matka mě opustila hned po porodu kvůli mé tmavší pleti. Po patnácti letech jsem našla dopis, který mi navždy změnil pohled na sebe i na svět.
Jmenuji se Tomáš a nikdy jsem si nemyslel, že budu muset bojovat za vlastní dítě proti vlastní matce. Když mě máma vyhodila z bytu i s ročním synem, cítil jsem se zrazený a zoufalý. Přesto jsem věděl, že svého syna nikdy neopustím, i kdybych měl přijít o všechno.
Jmenuji se Tomáš a nikdy nezapomenu na ten den, kdy mi zavolali ze školky. Myslel jsem si, že děláme pro našeho syna Filipa to nejlepší, ale pravda byla mnohem temnější. Tento příběh je o tom, jak jsme se s manželkou Lenkou museli postavit realitě, kterou jsme si nikdy nepřipouštěli.