Jmenuji se Iva a před pěti lety jsem jako studentka v Brně nečekaně porodila syna Matěje. Svěřila jsem ho rodičům, protože jsem věřila, že na něj budu mít čas později, ale osud rozhodl jinak. Až po tragické nehodě jsem pochopila, co znamená být matkou a jak hluboká je bolest ztráty.
Jmenuji se Marie Novotná a celý život jsem měla problém se svou snachou Lenkou. Když se můj syn Tomáš rozhodl rozvést, musela jsem čelit vlastním předsudkům i tomu, co znamená rodina. Toto je příběh o tom, jak se mi rozpadl svět a co jsem se nakonec naučila o lásce, přijetí a pouštění.
Celý život jsem dřel v Německu, abych svým dětem v Praze zajistil lepší život. Když jsem se po letech vrátil domů, čekal jsem vděčnost a rodinné teplo, ale místo toho jsem narazil na chlad a odmítnutí. Můj příběh je o obětech, které se ne vždy vrátí v podobě lásky.
Porod mého syna měl být nejšťastnějším okamžikem mého života, ale místo toho jsem zažila bolest a ponížení od svého manžela, Petra. Musela jsem čelit nejen jeho kritice, ale i svým vlastním strachům a pochybnostem. Nakonec jsem v sobě našla sílu postavit se za sebe a změnit nejen sebe, ale i naši manželskou cestu.
Jsem Jana a celý život mě pronásleduje otázka, zda je možné odpustit matce, která mě opustila. Když se po letech objevila na mém prahu, musela jsem čelit svým nejhlubším ranám i touze po smíření. Příběh o bolesti, rodině a odvaze postavit se vlastní minulosti.
Deset let jsem žila v manželství, které se postupně změnilo v obchodní smlouvu. Můj muž Tomáš začal náš vztah měřit penězi a já se snažila pochopit, kde jsme se ztratili. Tato zpověď je mým pokusem najít odpověď, zda má naše láska ještě šanci přežít.
Jsem čerstvá máma Jana a bydlím v paneláku na pražském sídlišti. Každý den čelím neustálému tlaku a zvědavosti sousedů, kteří chtějí vidět mé novorozené dítě a komentují každý můj krok. Bojuji s únavou, nejistotou i pocitem viny, když se snažím chránit své soukromí a najít odvahu říct: Stačí, tohle je jen moje.
Jmenuji se Alena a posledních sedm let sleduji, jak se můj syn Tomáš vzdaluje. Jeho žena Jana mě přehlíží a já mám pocit, že už do jejich života nepatřím. Snažím se najít cestu zpět, ale čím víc se snažím, tím víc se propadám do samoty.
Ten den, kdy na mě moje tchyně zařvala před celou rodinou, jsem měla pocit, že se mi hroutí svět. Vyrůstala jsem v láskyplném domově, kde se lidé navzájem podporovali, a nikdy by mě nenapadlo, že svatba s Petrem mě uvrhne do tiché války. Toto je příběh o tom, jak jsem málem ztratila samu sebe ve snaze zapadnout do rodiny, která mě nikdy nepřijala.
Můj život se zhroutil v jediném okamžiku, když mi Petr oznámil, že chce rozvod. Vždycky jsem věřila, že naše manželství je pevné, i když jsme žili skromně. Teď stojím před rozhodnutím: bojovat za rodinu, nebo konečně začít žít podle sebe.
Moje vyprávění začíná v okamžiku, kdy jsem v hádce poslal svou ženu Martinu zpátky do práce, protože jsem si myslel, že doma nic nedělá. Zůstal jsem sám s naším synem a byl přesvědčený, že všechno zvládnu levou zadní. Ale pravda o rodičovství a o nás dvou mě zasáhla mnohem silněji, než jsem čekal.
Jmenuji se Alena a celý život jsem žila ve stínu otcovy tvrdosti a nepochopení. Když otec onemocněl a potřeboval ode mě ledvinu, musela jsem se postavit největšímu rozhodnutí svého života. Tato zpověď je o tom, kde končí povinnost dítěte a začíná právo na vlastní štěstí.
