Seděla jsem naproti své nejlepší kamarádce a dívala se, jak mě během jedné věty třikrát přeruší kvůli své dceři, až mi konečně došlo, že už v jejím životě nejsem. Dlouhé měsíce jsem se snažila naše přátelství zachránit, nabízela jsem pomoc, čas i kus sebe, ale všechno se rozbíjelo o jediné dítě a o její novou roli matky. Nakonec jsem si musela přiznat něco, co mě bolelo víc než rozchod — že některá přátelství neskončí hádkou, ale tichým vytlačením na okraj.