Když se do bytu vedle nastěhovali Tomáš a Lucie, nikdy by mě nenapadlo, že se z nás stanou víc než jen sousedé. Společně jsme čelili životním zkouškám, hádkám i radostem, až jsme si byli blíž než vlastní rodina. Tento příběh je o tom, jak opravdové přátelství může vyrůst tam, kde ho nejméně čekáte.
Celý život jsem dřela v prašném skladu, abych svému synovi dala šanci na lepší život. Když jsem mu svěřila všechny své úspory, věřila jsem, že se mi jednou odvděčí. Ale místo vděku přišla samota – a pak nečekané zúčtování.
Po odchodu do důchodu jsem se cítila ztracená a osamělá. Když moje sousedka Jana odjela pracovat do Německa a požádala mě, abych se postarala o její maminku Evu, netušila jsem, jak moc mi to změní život. Z obyčejné laskavosti se stalo hluboké přátelství, které mi vrátilo smysl a radost do všedních dnů.
Jmenuji se Ivana a celý můj svět se zhroutil, když jsem přišla o syna Tomáše. Po letech úspor jsem mu nechala zhotovit jedinečný náhrobek, ale jednoho dne jsem zjistila, že zmizel. To, co jsem následně odhalila, změnilo nejen mě, ale i naši malou vesnici navždy.
Nikdy bych nevěřila, že první týdny manželství budou takové. Místo romantiky jsme s Honzou řešili, kde budeme bydlet a jak zvládneme, když se k nám nečekaně nastěhuje jeho babička Božena. Přestože jsem měla strach, tahle zkušenost nás všechny změnila a naučila mě, co znamená skutečná rodina.
