Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že mě s bratrem Petrem rozdělí něco tak obyčejného, jako je auto. Vždycky jsme byli nerozluční, ale od chvíle, kdy mi rodiče koupili vůz, se mezi nás vkradla závist a ticho. Teď se snažím pochopit, jestli je možné ztratit rodinu kvůli jednomu rozhodnutí.
Jmenuji se Jana a můj život se obrátil naruby, když se můj tchán František začal objevovat u nás doma častěji než pošťák. Jeho návštěvy jsou vždy nečekané a jeho apetit neukojitelný – lednice se po jeho odchodu mění v prázdnou skořápku. Zoufale hledám způsob, jak zachovat rodinný klid, aniž bych přišla o poslední rohlík.
Jmenuji se Lenka a právě jsem musela udělat nejtěžší rozhodnutí svého života – umístit tátu do domova pro seniory. Rodina mě kvůli tomu odsoudila a já se snažím vyrovnat s pocitem viny i s jejich výčitkami. Sdílím svůj příběh, protože vím, že nejsem jediná, kdo někdy musí volit mezi láskou a vlastním vyčerpáním.
Jmenuji se Petr a ocitl jsem se v situaci, kdy mě vlastní žena dohání k šílenství, zatímco její matka je jediná, kdo mi rozumí. V příběhu popisuji, jak se naše manželství začalo rozpadat pod tíhou nedorozumění, hádek a vyčerpání, a jak jsem nečekaně našel spojence právě v tchyni. Otevřeně sdílím své pocity, zoufalství i naději, že snad existuje cesta ven.
Jmenuji se Milena a v šedesáti dvou letech žiji sama v domku na okraji Plzně. Po rozvodu a zradě jsem zůstala bez dětí i partnera, ale rodina, která se o mě nikdy nezajímala, teď čeká na můj konec kvůli dědictví. Rozhodla jsem se jim ukázat, že můj život a dům nejsou na prodej.
Když jsme se s rodinou přestěhovali do nového bytu na sídlišti v Brně, cítila jsem se jako princezna. Tehdy jsem ale nedokázala pochopit, proč mi táta neustále opakuje, abych si vážila toho, co máme a držela se dál od party z vedlejšího bloku. Dnes, po letech a mnoha pádech, konečně chápu, co mi chtěl říct.
Celý život jsem věřil, že rodinné tradice jsou to nejcennější, co máme. Když mi syn oznámil, že čekají dítě, doufal jsem, že se narodí chlapec a ponese jméno po mém otci. Jenže snacha má jiné představy a já teď stojím před otázkou, jestli lpět na minulosti, nebo přijmout změnu.
Celý život jsem byla tlačena k dokonalosti, místo dětství jsem měla jen učení a povinnosti. Když jsem se po letech vrátila do rodného domu s nadějí na nový začátek, zjistila jsem, že staré rány se nezahojily. Můj příběh je o hledání domova, smíření a otázce, zda lze vůbec někdy uniknout stínu minulosti.
Jmenuji se Lucie a před třemi lety mě můj manžel Petr opustil, když jsem byla v devátém měsíci těhotenství. Teď se objevil zpět v našem životě a prosí o druhou šanci. Nevím, jestli mu mám odpustit, nebo chránit sebe a naši dceru.
Jmenuji se Šárka a celý život jsem byla babiččinou oporou. Když jsem ji požádala, aby mi převedla dům, který pro mě znamenal domov i bezpečí, roztrhla se lavina nečekaných emocí a rodinných konfliktů. Teď přemýšlím, jestli jsem udělala správně, nebo jestli jsem zradila to nejcennější, co jsme spolu měly.
Jsem Jana, pětapadesátiletá žena, která se po rozvodu ocitla v centru rodinné bouře. Moje matka mi pohrozila, že kvůli rozvodu přijdu o dědictví, a moje dcera Klára se přidala na její stranu. Všechno, co jsem považovala za jisté, se mi začalo rozpadat pod rukama.
Jmenuji se Ludmila a po čtyřiceti letech manželství jsem se rozhodla odejít od svého muže. Už jsem nemohla dál snášet jeho lhostejnost a neochotu pomáhat v domácnosti. Teď stojím na prahu nové etapy života a přemýšlím, jestli jsem udělala správné rozhodnutí.
