Jedné lednové noci jsem se probudil na urgentním příjmu v Motolské nemocnici, bez jména, bez vzpomínek, jen s bolestí v hlavě a prázdnotou v srdci. Jana, zdravotní sestra, mě vzala pod svá křídla, když mě všichni ostatní považovali za nebezpečného cizince. V její rodině, mezi každodenními hádkami, tajemstvími a českou realitou, jsem pomalu nacházel sám sebe – dokud mě minulost nedohnala a nezměnila vše.