Byl jsem úspěšný podnikatel, který měl všechno, co si kdy přál – až do té jedné zasněžené noci, kdy jsem v parku potkal malého Honzíka. To, co měl u sebe, mi převrátilo život naruby a donutilo mě přehodnotit, co je v životě opravdu důležité. Od té chvíle už nic nebylo jako dřív.
Probudila jsem se v cizí posteli, v domě, který voněl luxusem a cizotou. Ještě před pár hodinami jsem objímala své děti na lavičce v zasněženém parku, zoufalá a promrzlá, když mě někdo našel. Teď se musím postavit nejen vlastní minulosti, ale i tajemství, které může všechno změnit.
Ležela jsem na studeném betonu autobusového nádraží Florenc, když mi začaly kontrakce. Všechno, co jsem měla, byla stará deka a batoh s několika drobnostmi, ale v tu chvíli jsem bojovala nejen o svůj život, ale i o život dítěte, které se mělo narodit do světa, kde pro nás nebylo místo. Když jsem už neměla sílu křičet, z temnoty se vynořila skupina motorkářů – a můj osud se navždy změnil.
