Už při vstupu jsem cítil, že něco není v pořádku. Jakmile jsme s Eliškou překročili práh, z chladných pohledů mých rodičů mi začalo tuhnout srdce. Dá se vůbec někdy znovu přiblížit lidem, kteří mě odsuzují jen proto, že jsem jiný, než čekali?
Začínám svůj příběh v kuchyni, kde se hádám s mámou o nepořádku, který nikdy není dost uklizený. Celý život jsem se snažila být tou dcerou, kterou si přála, ale nikdy to nestačilo – a teď, když jsem dospělá, mě její slova bolí víc než kdy dřív. Přemýšlím, jestli někdy najdu odvahu žít podle sebe, a ne podle jejích představ.
Jsem matka, která se rozhodla nevměšovat do manželství své dcery Kláry, protože jsem věřila, že každý si musí projít svými chybami. Teď, když se Klářino manželství rozpadlo, cítím tíhu jejího obviňování a přemýšlím, jestli jsem opravdu měla zůstat stranou. Příběh o vině, mlčení a nevyřčených slovech v jedné české rodině.
Od dětství jsem se snažila být dokonalou dcerou, jakou si moje maminka přála. Vyrůstala jsem v Praze, kde se láska měřila známkami a dokonalým pořádkem, ale nikdy jsem necítila, že jsem dost dobrá. Teď, když jsem dospělá, mě tíží její očekávání a vlastní pocit selhání.