Před regály mě označili za zlodějku. Bylo mi sedmdesát a v tu chvíli jsem se v pražském supermarketu sesypala před cizími lidmi

Šla jsem si jen koupit rohlíky, mléko a prášky na bolest, ale místo klidného nákupu mě u pokladny obklopili zaměstnanci a policisté, jako bych byla nebezpečný zločinec. To, co následovalo přede všemi lidmi, mě zlomilo víc, než jsem si kdy uměla představit… 😢🛒💔
Přečtěte si můj příběh až do konce a zjistěte, proč jsem se nakonec rozhodla promluvit veřejně. 👇

Když dítě nemá v batohu nic: Příběh paní Zdeny a její knihovnické naděje

Jmenuji se Zdena, je mi sedmdesát tři let a žiji sama v paneláku na pražském Jižním Městě. Po smrti manžela a odchodu dětí do zahraničí jsem našla smysl v pomoci dětem, které nemají stejné možnosti jako ostatní. Můj příběh je o tom, jak jeden starý tablet a odvaha říct si o pomoc dokážou změnit životy nejen dětem, ale i celé komunitě.