Sedm let jsem žila v bytě bývalé tchyně, protože jsem věřila, že rodina drží při sobě. Když mě ale vyhodila, zůstala jsem sama a musela čelit pravdě o sobě i svých očekáváních. Teď přemýšlím, jestli jsem byla opravdu obětí, nebo jsem si svůj osud způsobila sama.
Po dvaceti letech manželství mě moje žena Jana stále dokáže překvapit. Když zdědila velké peníze, místo investování se rozhodla otevřít kočičí kavárnu, což mezi námi vyvolalo napětí a nečekané konflikty. Příběh o snech, rodinných hodnotách a odvaze jít proti proudu.
Všechno začalo jedním rozhovorem, který mi obrátil život naruby. Můj přítel Tomáš mi oznámil rozchod, aniž by mi dal šanci cokoli vysvětlit, a já souhlasila – dokud jsem ho neviděla s mojí nejlepší kamarádkou Lenkou. Tehdy jsem pochopila, že skutečná bolest nepřichází z konce vztahu, ale ze zrady těch, kterým nejvíc důvěřujete.
Když mi manžel oznámil, že jeho sestřenice Klára bude bydlet u nás během studia na Karlově univerzitě, myslela jsem, že to zvládnu. Ale brzy jsem zjistila, že tahle laskavost rozvíří staré rány, napětí v našem manželství a otázky, které jsem si nikdy nechtěla položit. Teď stojím před rozhodnutím, které může změnit naši rodinu navždy.
Těšila jsem se na klidný víkend u syna v Praze, ale místo toho jsem skončila uprostřed špinavého bytu a bez jediné známky vděku. Vzpomínám na hádky, ticho a pocit, že už nejsem vítaná. Přemýšlím, kde se stala chyba a jestli jsem opravdu jenom služka pro vlastní rodinu.
