Jmenuji se Radka a právě stojím ve dveřích svého bytu, kde za nimi čeká moje rodina, která mě před pár měsíci vyloučila ze svatby sestřenice. Teď mě ale potřebují – chtějí u mě přespat během víkendu v Praze. V hlavě mi víří otázky o hranicích, respektu a o tom, co vlastně znamená být rodina.
Tři roky po svatbě s Petrem jsem se ocitla v situaci, která mi obrátila život naruby. Jeho dcera Klára se rozhodla nastěhovat k nám do našeho malého bytu v Praze, aby mohla studovat vysokou školu. To, co začalo jako boj o prostor a porozumění, se proměnilo v cestu k opravdovému přijetí a lásce.
Jsem Petra a myslela jsem, že mám všechno – milujícího manžela, nejlepší kamarádku Evu a klidný život v Praze. Když Eva otěhotněla, byla jsem jí oporou na každém kroku, až do chvíle, kdy jsem při porodu objevila šokující pravdu, která navždy změnila naše životy. Teď stojím před otázkou, zda dokážu odpustit a jak se vyrovnat s tím, že ti nejbližší mohou být i ti, kteří nejvíc zraňují.
Jednoho deštivého rána jsem se pohádala se svou sestrou a rozhodla se odejít z domova, přestože jsem věděla, že tím zlomím srdce své matce. V Praze jsem hledala nový život, ale pocit viny a výčitky mě pronásledovaly na každém kroku. Přesto nelituji – otázka, zda jsem sobecká, nebo jen toužím po svobodě, mě však nikdy neopustila.
