Kdysi jsem byla středem každé oslavy, dnes na své narozeniny sedím sama v kuchyni a čekám na zprávu, která nepřijde. Moje rodina se rozpadla kvůli starým křivdám a přátelé se rozprchli do svých životů, zatímco já zůstala v malém městě s pocitem, že už nikoho nezajímám. Vyprávím svůj příběh o ztrátě, tichu a touze po blízkosti, kterou možná znáte i vy.
Jsem učitelka v mateřské škole v malém českém městě. Příběh malé Lucie, která prožívala tichý boj ve vlastní rodině, mi navždy změnil pohled na děti a jejich svět. Tento příběh je o snaze pomoci, když se zdá, že všechno je proti vám.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se mi život převrátí vzhůru nohama během jediného odpoledne. Můj syn Tomáš mi oznámil, že jeho přítelkyně je těhotná – v osmnácti letech. Najednou jsem musela čelit nejen svým vlastním obavám, ale i rozpolcené rodině a maloměstským předsudkům.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že jeden neuvážený telefonát může rozvrátit nejen mou rodinu, ale i celé naše malé město. Jako chůva jsem měla být oporou, ale místo toho jsem spustila lavinu nedůvěry, strachu a pomluv. Teď se ptám sama sebe, jestli se někdy dokážu podívat sousedům do očí a odpustit si svou chybu.
Jednoho deštivého večera mi zavolala teta Alena a oznámila, že jsme s bratrem zdědili starou vilu v Praze. Zpočátku to znělo jako splněný sen, ale brzy se ukázalo, že dědictví může být i prokletím. Vzpomínám na hádky, slzy a rozhodnutí, která navždy změnila naši rodinu.
Jmenuji se Jana a nikdy jsem si nemyslela, že budu muset převzít odpovědnost za děti svého bratra. Když jsem zjistila, jak moc trpí, musela jsem se postavit nejen jemu, ale i vlastní minulosti. Tento příběh je o odvaze, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je někdy najít cestu zpět k lásce.
