Přijala jsem svou sestru po jejím rozvodu do svého bytu, ale brzy jsem zjistila, že se z hosta stává paní domu. Naše sourozenecké pouto bylo vystaveno těžké zkoušce, když drobné neshody přerostly v otevřené konflikty a já musela čelit otázce, kde končí rodinná loajalita a začíná sebeúcta. Nakonec jsem byla nucena rozhodnout, jestli ustoupím, nebo si konečně postavím za své.
Jmenuji se Marie a po smrti manžela jsem se přestěhovala k synovi do jeho domu v Říčanech. Místo klidného stáří jsem se ocitla v kolotoči domácích prací, hlídání vnoučat a neustálého napětí s nevěstou. Příběh o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi pomocí rodině a zachováním vlastní důstojnosti.
Jsem Marie a právě mi volala moje snacha Jana. Plakala do telefonu, že jí můj syn Petr doma s ničím nepomáhá. Přitom jsem ji tolikrát varovala, že když mu všechno udělá sama, nikdy se nenaučí odpovědnosti – teď ale nevím, jak jí pomoct a jestli vůbec mám.
Jednoho deštivého večera jsem se rozhodla vyřešit zápach v naší koupelně domácím osvěžovačem. Netušila jsem, že tahle nevinná snaha spustí řetězec událostí, které otřesou mou rodinou i mým vztahem s přítelem. Nakonec jsem pochopila, že někdy i malá rozhodnutí mohou mít nečekané následky.
Jednoho deštivého večera jsem se rozhodla, že už dál nebudu sama tahat celý náš domov na svých bedrech. Můj plán měl ukázat manželovi Tomášovi, jaké to je, když se domácnost rozpadá bez mého neustálého úsilí. Místo jednoduché lekce jsme ale oba zjistili, že za špinavým nádobím a nevyneseným košem se skrývá mnohem hlubší krize našeho vztahu.
