Stála jsem v bílých šatech před kostelem v Brně a v hlavě mi hučelo: „Tohle není můj život.“ Zasnoubená s Petrem, ale pod tlakem jeho rodiny jsem se cítila jako loutka, která ztrácí samu sebe. Příběh o tom, jak jsem se rozhodla postavit za svou svobodu, i když to znamenalo riskovat úplně všechno.
Jmenuji se Jana a můj život se obrátil vzhůru nohama, když se ke mně a mému manželovi nastěhovala jeho matka. Začala mě kritizovat před přáteli i rodinou a já jsem se cítila bezmocná a ponížená. Nakonec jsem musela najít sílu postavit se jí i svému muži a rozhodnout se, co je pro mě opravdu důležité.
Jsem Marie, babička dvou vnoučat, která byla vždy středem mého světa. Najednou jsem zjistila, že mě má snacha Lucie začala od mých vnoučat vzdalovat, a bolest z této ztráty mě přinutila hledat pravdu. V tom procesu jsem musela čelit nejen rodinným konfliktům, ale i vlastnímu strachu ze samoty.
Od prvního dne mého manželství jsem bojovala s napětím mezi mnou a mojí tchyní, paní Zdeňkou. Každý náš rozhovor byl jako minové pole, kde stačil jediný špatný krok a všechno vybuchlo. Teprve víra a modlitba mi pomohly najít cestu k odpuštění a pochopení, a tím zachránit nejen náš vztah, ale i vlastní klid.
Můj svět se zhroutil v okamžiku, kdy jsem zjistila, že mě manžel podvádí. Prošla jsem bolestí, tichem i vlastními strachy, abych našla sílu začít znovu a objevit samu sebe. Toto je příběh o odvaze, odpuštění a hledání smyslu v každodenním životě, který nás často dusí.
Jmenuji se Tereza, je mi 28 let a myslela jsem si, že mám život pevně v rukou. Po narození mé dcery se ale všechno obrátilo vzhůru nohama: partner mě opustil, tchyně mi zasahovala do výchovy a i nejbližší kamarádka mě zradila. Toto je příběh o tom, jak jsem se ztratila sama sobě – a možná zase našla cestu zpět.
Můj příběh začíná v deštivém podvečeru v Brně, kdy mě nečekaná hádka s tchyní postavila před rozhodnutí, která změnila celý můj život. Provedu vás láskou, lží i bolestivými volbami, které jsem musela udělat, a možná v mém příběhu najdete kousek sebe. Možná jste i vy někdy stáli na hraně a nevěděli, jestli všechno neztratíte.
Jmenuji se Alena, je mi 54 let a už několik let se snažím najít rovnováhu mezi láskou ke svému manželovi a hranicemi v našem smíšeném rodině. Každou sobotu se náš byt v Brně promění v bitevní pole, když přijde manželova dcera Petra se svými dětmi. V tom chaosu ztrácím samu sebe a přemýšlím, jestli někdy najdu své místo.
Jsem zdravotní sestra v Brně a jednoho dne jsem musela čelit situaci, kdy si pro pacienta nikdo z rodiny nepřišel. Tento příběh vypráví o tom, jak hluboké rodinné rány mohou být a jak těžké je někdy odpustit – sobě i druhým. V průběhu příběhu se potýkám s vlastními vzpomínkami na rozpad mé rodiny a hledám cestu k pochopení a smíření.
Jmenuji se Jana a žiji s manželem Petrem, naší dcerou Aničkou a jeho matkou Marií v malém bytě v Brně. Všechno bylo těžké, ale snesitelné, dokud Marie nepřivedla svého nápadníka, Františka, aby s námi bydlel. Toto je příběh o hranicích, rodině a boji za vlastní klid v cizím chaosu.
Stojím na balkoně našeho panelákového bytu v Brně, zatímco v kuchyni se ozývá dusivý ticho po hádce s tchyní. Můj muž Petr je rozpolcený mezi mnou a svými rodiči, kteří mu právě oznámili, že dům po babičce přepíšou na jeho sestru. Cítím bezmoc, vztek i lítost a nevím, jak dál chránit naši rodinu, aniž bych ztratila sama sebe.
Jmenuji se Nora a pracuji jako servírka v malé kavárně v centru Brna. Jednoho deštivého odpoledne jsem obsluhovala staršího pána, který mi po obyčejné objednávce nechal neuvěřitelně štědré spropitné. Tento zážitek mi převrátil život naruby a donutil mě přemýšlet o hodnotě laskavosti a lidské solidarity.
