Jsem Jana, matka osmiletého Filipa. Po letech manželovy nevěry mě požádal o poslední setkání se synem. V tomto příběhu popisuji své vnitřní boje, strachy i naděje, které mě provázely v den, kdy se minulost znovu otevřela.
Před pěti lety jsem zjistila, že můj manžel Tomáš měl poměr s jinou ženou. Dnes, když píšu tento dopis jeho bývalé milence, cítím směs hněvu, smutku i určitého vítězství. Moje rodina prošla peklem, ale nakonec jsme našli cestu zpět k sobě a já jsem silnější než kdy dřív.
Jmenuji se Alena a nikdy bych nevěřila, že právě víra a modlitba budou tím, co mě podrží v nejtěžších chvílích. Když mi dcera Lucie oznámila, že chce odejít od svého muže, rozpadl se mi svět. Společně jsme hledaly cestu ven z bolesti, a právě v těchto chvílích jsem pochopila, jak hluboký význam může mít víra v rodinném životě.
Můj svět se zhroutil, když jsem zjistila, že mě můj manžel Petr podvádí, a navíc jeho nezodpovědnost způsobila, že už nikdy nebudu mít děti. S pomocí svých nejbližších jsem vymyslela tichou pomstu, která mi nakonec přinesla víc, než jsem kdy čekala. Můj příběh je o bolesti, odvaze a novém začátku.
Můj syn Jakub mě postavil před těžké rozhodnutí, když mě požádal, jestli by mohl se svou snoubenkou bydlet na naší staré chalupě. Místo toho, abych mu vyhověla, jsem mu nabídla finanční pomoc, což vyvolalo v naší rodině bouřlivé emoce a rozepře. Příběh o tom, jak těžké je někdy chránit své děti před jejich vlastními rozhodnutími a zároveň je neztratit.
Jmenuji se Martin a myslel jsem si, že jsem konečně našel štěstí – novou lásku, novou rodinu. Ale když jsme se s Lenkou a její dcerou nastěhovali k sobě, začalo být jasné, že spojit dvě rodiny není tak jednoduché, jak jsem doufal. Každý den přinášel nové konflikty mezi mým synem Tomášem a Lenkou, až jsem musel čelit rozhodnutí, které mě roztrhalo na kusy.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se mi život převrátí vzhůru nohama během jediného odpoledne. Můj syn Tomáš mi oznámil, že jeho přítelkyně je těhotná – v osmnácti letech. Najednou jsem musela čelit nejen svým vlastním obavám, ale i rozpolcené rodině a maloměstským předsudkům.
Jsem babička, která se snaží udržet rodinu pohromadě, ale můj nejstarší vnuk mi už roky nevolá ani nepíše. Přesto mu dvakrát ročně posílám peníze, stejně jako jeho mladším sestrám, které mi vždy zavolají a poděkují. Ticho z jeho strany mě bolí víc, než bych si kdy dokázala představit.
Jmenuji se Jana Novotná a právě dnes, při slavnostním odhalení stipendia na památku mého bratra Marka, se mi v srdci mísí bolest i hrdost. Vzpomínám na jeho boj s předsudky, na naši rodinnou bolest i na to, jak jsme se snažili změnit svět kolem nás. Tento příběh je o tom, jak jedna tragédie může inspirovat změnu a jak těžké je najít smíření.
Jmenuji se Jana Novotná a nikdy bych nevěřila, že se mi život převrátí naruby během jedné jediné návštěvy u lékaře. Můj boj s rakovinou změnil nejen mě, ale i celou mou rodinu – odhalil skryté rány, ale také sílu, kterou jsem v sobě nikdy nehledala. Dnes se ptám: co byste udělali vy, kdyby vám osud podrazil nohy v tom nejlepším období života?
Jmenuji se Věra a celý život jsem se snažila být oporou své rodině, ale vztah s mojí snachou Lenkou byl vždy napjatý. Když mě držela od vnoučat dál, cítila jsem bolest a bezmoc, ale teď, když si stěžuje, že nejsem dost zapojená, nevím, jak najít cestu zpět. Příběh o nepochopení, touze po blízkosti a hledání místa v rodině.
Nikdy bych nevěřila, že jeden obyčejný den a cesta vlakem do Brna mi převrátí život naruby. Všechno začalo hádkou s mámou a skončilo tím, že jsem v náručí držela cizí miminko. Dodnes přemýšlím, jestli jsem udělala správnou věc – a jestli bych to zvládla znovu.
