Jmenuji se Klára a celý můj svět se změnil, když se moje nejlepší kamarádka Jana stala matkou. Najednou jsem měla pocit, že jsem pro ni jen stínem minulosti, zatímco ona se ztrácela v novém světě plném plenek a dětského pláče. Příběh o tom, jak mateřství může prověřit i ta nejpevnější přátelství a jak těžké je najít cestu zpět k sobě.
Byla jsem přesvědčená, že jsme s Markétou a Petrem našli opravdové přátele, skoro rodinu. Všechno se ale změnilo, když jsme zjistili, že za našimi zády probíhá něco, co jsme si nikdy nedokázali představit. Teď přemýšlím, jestli jsme byli příliš důvěřiví, nebo jestli je chyba v lidech kolem nás.
Sedím v kuchyni a dívám se na prázdné židle, kde kdysi sedávali moji synové. Cítím se opuštěná a zrazená, když mě vlastní děti ignorují, a přemýšlím, jestli je správné je vydírat, abych si zajistila péči ve stáří. Hledám odpověď na otázku, kde končí rodičovská láska a začíná zoufalství.
Byla to obyčejná sobota, kdy se naše parta sešla na zahradě u grilu. Nikdy by mě nenapadlo, že právě ten den se všechno změní – kvůli Janě a jejímu novému přesvědčení. Dodnes přemýšlím, jestli jsme si opravdu rozuměli, nebo jsme si jen hráli na přátele.
Odešla jsem pracovat do Kanady, abych svým dětem zajistila lepší budoucnost. Po návratu domů mě ale čekalo rozdělené dědictví, hádky mezi syny a pocit, že jsem možná ztratila to nejcennější. Teď se ptám sama sebe, jestli to všechno stálo za to.
