Začalo to obyčejným ránem na autobusové zastávce, kdy jsem si neuvědomil, jak moc jsem se vzdálil své rodině. Když mi dcera volala, že máma skončila v nemocnici a ona sama musela odvést sestřičku k babičce, všechno se ve mně zlomilo. V té chvíli jsem pochopil, jak hluboké následky může mít každodenní lhostejnost a přehlížení těch, které milujeme.
Jmenuji se Veronika a nikdy bych nevěřila, že budu živit celou rodinu sama. Zatímco já dřu ve škole, v práci i po nocích píšu články, můj manžel Martin tráví dny u počítače a tváří se, že se nic neděje. Příběh o tom, jak těžké je neztratit úctu k člověku, kterého milujete, když vás nechává v tom nejhorším samotnou.
Jen týden poté, co mi můj syn Marek svěřil své manželské problémy, mi jeho žena Jana zavolala a obvinila mě, že jsem je okradla. Nikdy bych nevěřila, že se naše rodina může takhle rozpadnout kvůli nedorozumění a nedostatku důvěry. Celý život jsem šetřila z důchodu na nový telefon a teď jsem se ocitla v centru rodinné bouře.
Jmenuji se Eva a s manželem Petrem jsme stáli před těžkým rozhodnutím, když nám máma nabídla, abychom se k ní nastěhovali do jejího velkého bytu v Dejvicích. Petr však odmítl, protože chtěl dokázat, že se o naši rodinu dokáže postarat sám. To, co mělo být pomocí, se změnilo v boj o hrdost, důvěru a vzájemné pochopení.
