Do vlastní pobočky jsem přišla s hadrem v ruce. To, co jsem tam jako „uklízečka“ zažila, mi převrátilo žaludek
Když na mě vedoucí zařval, ať držím hubu a vytřu to znovu, musela jsem sklopit oči, aby nikdo nepoznal, kdo doopravdy jsem. Jenže čím déle jsem tam mlčky stála s kýblem v ruce, tím víc jsem chápala, proč odtud lidé utíkali… 😔🧹💼
Pokračování dole pod příspěvkem — ten moment, kdy jsem před všemi řekla své jméno, nezapomenu nikdy.